|
|
|
|


|
| Nádherná kaple Nolfi získala své jméno od fanských lechticu Guida a Cesara Nolfiových, kterí ji nechali po r.1604 zcela prestavet. K práci povolali cetné umelce, mezi nimi i architekta Girolama Rainaldiho; od nej pochází bohatá plastická dekorace klenby a bocních sten (zhotovená modelárem - tukatérem Pietrem Solarim). Krásné fresky z let 1618-1619 ve ctverhranných rámech sten pochází od Domenica Zampieriho (zv. Domenichino) a predstavují 16 epizod ze ivota Panny Marie. Dílo Andrei Lilliho z Ancony, velké plátno zobrazující Ráj a Assuntu (kolem r. 1606), se nachází na zdi za oltárem. Busty obou Nolfiu, od sochare Francesca Caporaleho (po r. 1612), jsou umístené na prísluných pohrebních náhrobcích. Dalím duleitým malírským dílem je krásné plátno Panny Marie v glorii a Sv. biskupu a patronu Orsa a Eusebia od Ludovica Carracciho (r. 1613) na oltári v kapli napravo od presbytáre. Po stranách jsou vypodobnení Sv. Antonín Abate a Sv. Frantiek, díla Bartolomea Giangioliniho, Carracciho áka. |
|
 |
|
|


|
|
Námestí XX. Settembre bylo antickou platea magna" pozdního stredoveku, na kterém stál Palazzo del Podestà (Palác purkmistra), za jeho impozantním prucelím se v soucasné dobe nachází divadlo "Teatro
della Fortuna". Torre Civica, Radnicní ve, byla po válce zrekonstruována. Námestí plnilo odjakiva shromadovací úlohu pri slavnostních obradech a také pri porádání trhu. O tom svedcí
cetná obchodní cinnost nahrazující krámky antických drobných obchodníku. Na západní strane, pri tríde Corso Matteotti, se nachází Fontana della Fortuna (Fontána testeny) se irokou nádrí smíených linek z barevných mramoru, která byla zcela obmenena (vcetne centrální mísy a lvu) v letech 1697-1699 Benátcanem Ludovicem Torresinim. Puvabná bronzová socha bohyne testeny je presnou kopií originálu (uloeného v Mestském muzeu) vymodelovaného a vylitého r. 1593 Donninem Ambrosim z Urbina na ozdobu puvodní osmihranné nádre staré fontány z r. 1576. Je povaována za symbol mesta a svou manýristickou elegancí obráí vzory vlámského sochare Jeana Boulogne, v Itálii zv. Giambologna.
|
|
 |
|
|


|
| Díky svým rozmerum a impozantnosti je hlavním patricijským palácem Fana. Do první poloviny 20. stol. patril hrabecí rodine Montevecchio, která r. 1740 zacala s jeho výstavbou. Nedokoncené východní krídlo bylo renovováno s pochybným výsledkem. Projekt byl prisouzen Luigimu Vanvitellimu, nenaly se vak o tom ádné dukazy. Ze stavební fáze existují doklady o úcasti bolonského Alfonse Torreggianiho a Arcangela Viciho z Marek, co je stylisticky patrné z prevládající pusobivé scénografické tendence, do kamene prevedené bibienské fantazie. Torreggiani vyreil predevím centrální cást prucelí s velkým barokním kamenným portálem s robustními lehce ikmými tuskánskými sloupy, které nesou krásné obloukové zábradlí balkónu, v nem se spojuje vzestupný motiv dosahující z velkého prostredního okna krakorce rafinovaného balkónku uprostred horního patra. Zmínku si zaslouí také velké sloupové atrium s perspektivou na velkou nástennou fontánu se sochou Neptuna v elegantním eliptickém výklenku, který doplnuje a uzavírá strohý centrální dvur. Nejkrásnejí je prostor s velkolepým schoditem: první cást se irokými stupni, ustupující perspektivou, nikami, sloupy a pilíri, a druhá cást, otevrená a rozírená do prosvetlené místnosti s klenbou, je obohacená stoupající radou osmi mramorových soch, které preruují a králí elegantní kamenné sloupkové zábradlí. Bývalý prostorný salón s obvodovým balkónem kdysi vítal okouzlené hosty a tvoril predsín cetným sálum a salónkum lechtického podlaí. Tento salón je dnes zcela k nepoznání, protoe byl rozdelen na více místností pro danovou kancelár. V lepím stavu nejsou ani ostatní místnosti obrácené do zahrady na Piazzale Leopardi. Lépe zachovalé jsou pokoje v západní cásti, kde mají nekteré sály malované klenby groteskovou malbou. |
|
 |
|
|


|
|
Díky svým rozmerum a impozantnosti je hlavním patricijským palácem Fana. Do první poloviny 20. stol. patril hrabecí rodine Montevecchio, která r. 1740 zacala s jeho výstavbou. Nedokoncené východní krídlo bylo renovováno s pochybným výsledkem. Projekt byl prisouzen Luigimu Vanvitellimu, nenaly se vak o tom ádné dukazy. Ze stavební fáze existují doklady o úcasti bolonského Alfonse Torreggianiho a Arcangela Viciho z Marek, co je stylisticky patrné z prevládající pusobivé scénografické tendence, do kamene prevedené bibienské fantazie. Torreggiani vyreil predevím centrální cást prucelí s velkým barokním kamenným portálem s robustními lehce ikmými tuskánskými sloupy, které nesou krásné obloukové zábradlí balkónu, v nem se spojuje vzestupný motiv dosahující z velkého prostredního okna krakorce rafinovaného balkónku uprostred horního patra. Zmínku si zaslouí také velké sloupové atrium s perspektivou na velkou nástennou fontánu se sochou Neptuna v elegantním eliptickém výklenku, který doplnuje a uzavírá strohý centrální dvur. Nejkrásnejí je prostor s velkolepým schoditem: první cást se irokými stupni, ustupující perspektivou, nikami, sloupy a pilíri, a druhá cást, otevrená a rozírená do prosvetlené místnosti s klenbou, je obohacená stoupající radou osmi mramorových soch, které preruují a králí elegantní kamenné sloupkové zábradlí. Bývalý prostorný salón s obvodovým balkónem kdysi vítal okouzlené hosty a tvoril predsín cetným sálum a salónkum lechtického podlaí. Tento salón je dnes zcela k nepoznání, protoe byl rozdelen na více místností pro danovou kancelár. V lepím stavu nejsou ani ostatní místnosti obrácené do zahrady na Piazzale Leopardi. Lépe zachovalé jsou pokoje v západní cásti, kde mají nekteré sály malované klenby groteskovou malbou.
|
|