|
|
|
|


|
|
Hlavní brána byla realizována v dobe, kdy docházelo k rozirování mesta v roce 1227 a byla casto obnovována: v roce 1463 dolo k napadení vojskem, vedeným vévodou Federicem z Montefeltra, v druhé polovine XV. století dolo k úplné rekonstrukci a to na základe projektu architekta Mattea Nutiho.
Po zásazích v pocátku dvacátého století má velkolepý vstup se dvema vchody (pro chodce a pro vozidla), výrezy pro klenutí a hradní cimburí. Vnitrek je otevrený, ale je jete videt stopy po horní manévrovací místnosti a na stranách, smerem ke zdi, obranné pevnostní strílny.
V dobe faismu dolo k rozrezání Baty Nutiho (podle jména architekta), aby byl umonen velkolepý vstup do mesta, Bata byla nízká, se srázem a uvnitr s násypem, a po boku hlavní brány slouila k obrane.
V západním koute se pojila polygonová ve s cimburím, k posílení rohu, se starobylou rímskou hradbou.
Vnitrní prostor tohoto obranného díla byl od tricátých let dvacátého století pouit jako verejný park.
|
|
 |
|
|


|
|
Katedrála stojí podél ul. Arco d´Augusto (Augustuv oblouk) a je zasvecena Nanebevzetí Panny Marie. Poté, co ji znicil poár, byla zrekonstruována v roce 1140. Má typickou trojdílnou fasádu v románském slohu, se smíenou strukturou cihel a pískovce, obohacenou o portál s okenním ostením.
Zvonice na levé strane byla postavena na míste, kde puvodne stála válcovitá zvonice.
Uvnitr jsou tri chrámové lode s bocními kaplemi, které byly pristaveny ve XIV. století. Stojí za zhlédnutí: kazatelna realizována se sochami, které patrily antické církvi, dále reliéfy románského slohu, které predstavují epizody z Kristova detství, kaple Nolfi ze 17. století, na které spolupracoval architekt Girolamo Rainaldi s freskou Príbehy Panny Marie" od Domenica Zampieriho, zvaného Domenichino, z období mezi rokem 1618 a 1619.
V kapli Svatých patronu a na hlavním oltári muete obdivovat dve plátna: Panna Marie se Svatým Orsem a Eusebiem" od Ludovica Carracciho a Nanebevzetí Panny Marie" od Sebastiana Ceccariniho.
|
|
 |
|
|


|
Tato budova je známa i jako Palác rozumu a stojí na severní strane námestí XX. Settembre. Byla postavena v roce 1299, v období teké konkurence mezi místními rodinami, co vyadovalo prítomnost podesty.
V prubehu století se menil vnejí vzhled i pouívání vnitrních místností. Palác má podloubí ze svetlého kamene s peti pulkruhovými oblouky.
Nad cihlovou fasádou jsou ctyri velká okna, rozdelená sloupky na ctyri.
Uprostred budovy je reprodukován do tri výklenku triptych patronu mesta: uprostred Svatý Paterniano, na bocích Svatý Fortunato a Svatý Eusebius.
Uvnitr velkolepé budovy se nachází novoklasické Divadlo Teatro Della Fortuna, vybudované v letech 1845 - 1863 Luigim Polettim, puvodní divadlo ze sedmnáctého století bylo dílem Giacoma Torelliho z Fana. |
|
 |
|
|


|
|
Puvodne rod Malatesta si zvolil místo pro hrobky uvnitr kostela Svatého Frantika, ale v sedmnáctém století byly premísteny a dnes zaujímají prostor pod loubím stejného kostela.
Velkolepá hrobka první manelky Pandolfa III Malatesta, Paola Bianca, je vrcholné pozdne gotické dílo, které vytvoril benátský sochar Filippo di Domenico a je umístené na levé strane portálu. Bohatá socharská výzdoba tvorí korunu krásné soe zemrelé na víku sarkofága.
V roce 1460 nechal Sigismondo Pandolfo vztycit, dle výkresu Leona Battisty Albertiho, renesancní hrobku urcenou pro telesnou schránku otce Pandolfa III. Je umístena na pravé strane portálu, na vysokém pískovcovém základe, sarkofág je z ruové a cerné uly a v roce 1995, kdy byl otevren, bylo nalezeno mumifikované telo Pandolfa.
Na méne duleitém míste sloupové chodby rodu Malatesta, podepren tremi konzolami, se nachází skromný sarkofág verného lékare Sigismonda, Bonetto da Castelfranco. Hrobka je zaraditelná do první poloviny XV. století.
|
|
 |
|

|
Pres velkolepý oblouk Borgia-Cybo se z Paláce podesty projde prujezdem vedoucím do Dvora rodu Malatesta.
Nejstarí cást této rezidence je jihozápadní cást, která vznikla po r. 1357, kdy se Galeotto Malatesta stal pánem Fana. Na této strane dnes najdete kanceláre sporitelny Cassa di risparmio Fano.
Vlastní Palác Malatesta, tedy severovýchodní cást, nechal vystavet Pandolfo III. Malatesta mezi 1413 - 1421.
V roce 1929 byla budova rekonstruována a zachovává jete stále krásná sdruená gotická okna z ozdobného fajánsu, a to jak na cele smerem do dvora tak i na zadní strane. Schodite v budove a sloupová chodba byly postaveny v roce 1544.
Ve vnitrních místnostech se dnes nachází Mestské muzeum a Mestská obrazárna. |
|
 |
|
|


|
Je postavena na severovýchode opevneného mesta. Tuto pevnost vyprojektoval architekt Matteo Nuti na prání Sigismonda I. Malatesta. Predpokládá se, e práce byly zahájeny v roce 1438.
Uvnitr ctyrúhelníkového komplexu se ikmou hradbou chránenou príkopem, byly dalí obranné struktury: opevnení a hradní ve, které byly podminovány a zniceny v roce 1944. Podzemní tajné galerie a pruchody umonovaly komunikaci mezi pevností a vnejkem.
Jete dnes zde muete videt prostorný trávnitý dvur, v nízké východní budove cely a kaplicku a prostory prizpusobené výstavní síni, do které se dostanete po charakteristické cihlové rampe. |
|