Mestské trasy: Fano z rímského období

Návšteva Fana z rímského období nemuže zacít jinde než u Augustova oblouku.
Od pradávna je symbolem mesta Fano a to již v rímských dobách, hlavní vstupní brána do Colonia Julia Fanestris, což je odvozeno od císare Augusta, tedy do osady, která se rozvíjela okolo republikánského Fanum Fortunae (chrám venovaný bohyní Štesteny).
Oblouk byl vystaven v míste, kde se v meste spojuje ul. Flaminia s Decumano Massimo a díky zápisu ve vlysu známe datum monumentu, r. 9 n.l.
Z vnejšku je oblouk realizován ze ctyrhranných bloku z istrijského kamene, brána se delí na dve menší bocní klenby a jednu vetší stredovou klenbu: jejich záverový kámen je ozdoben zvíretem, které se však dnes nedá rozpoznat.
Kameny pocházející z atiky, kterou zboural Federico z Montefeltro, vévoda z Urbina v roce 1463, byly použity na výstavbu vedlejšího kostela Svatého Michala.

Když budeme pokracovat v procházce smerem na sever, dojdeme k Augustovým hradbám.
Tento velkolepý projekt monumentalizace mesta si prál císar Augustus a byl dokoncen v r. 9 n.l. Hradby jsou dodnes zachovány ze dvou tretin puvodního okruhu.
Zdené hradby byly ve dvacátých letech minulého století ušetreny od demolice. Jsou realizovány z pískovcových otesaných kvádru usporádaných v horizontálních radách (opus vittatum), uvnitr s maltou a s odštepenými trískami, pravidelne proloženy válcovitými vežemi.
Krome dobre známé Augustovy brány je v hradbách vložena rozkošná vedlejší brána: „Brána pro stádo".

Puvabné jsou i velkolepé zdené struktury nalezené pod kostelem a klášterem Svatého Augustina, které po staletí podnecovaly fantazii a vyvolávaly zájem vedcu a milovníku historie.
Po seznámení s bazilikou, kterou projektoval architekt Vitruvio a která je popsána v „Architekture", Fanum Furtunae, chrám, který dal jméno mestu. Zbývající cásti se clení podél hradby z kamenných bloku, obcas proloženy pilastry a okny, vejírovite usporádanými malými oblouky, stenou s oltárním výklenkem, sloupy a odtokovými shybkami.

Muzeum bylo zrízeno v prvních letech minulého století v nekterých cástech Paláce rodiny Malatesta. Archeologické oddelení Mestského muzea uchovává nálezy z ruzných období, které byly nalezeny ve Fanu a v okolí již v minulých stoletích.
Pod podloubím z 15. století dvoru rodu Malatesta, krome epigrafické sbírky, je velmi zajímavá hlavne velká, poškozená socha císare Claudia, bez hlavy, oblecená v tóze a fragment obrnené sochy s vysokými botami. Byla zde sestavena tak zvaná mozaika pantera (zaraditelná do poloviny II. století n.l.).
V prízemí jsou vestaveny sklenené vitríny s prehistorickými nálezy, z Picena a Recka. Další vitríny obsahují nálezy z rímského období (banaté nádobky, lakrimální vázy, sbírka lamp, fragmenty skel, votivní terakoty, modly, brože, prsteny a mnohé další), které ne vždy jsou zaraditelné.
Obzvlášte zajímavé je torzo sloupu rodu Gracchi, které svedcí o aplikaci zákona lex sempronia (133 pr.n.l.) i na území Fana, dále socha mladíka s tógou praetexta, pouzdro a liturgické sandály, nekolik hlav z kamene a mramoru, mezi nimiž je prekrásná ženská hlava s úcesem, který nosila Oktávie (konec I. století pr.n.l.), ruzné architektonické a socharské fragmenty, amfory, podlahové dlaždicky z fajánsu a centrální emblém tak zvané mozaiky Neptuna s vyobrazením vzprímeného boha nad ctyrsprežím taženým morskými koníky (konec II. nebo zacátek III. století n.l.).